Lukáš Pech zazářil proti Spartě a vstoupil do Klubu hokejových střelců

HC Motor České Budějovice

Útočník Lukáš Pech se stal 72. členem Klubu hokejových střelců deníku Sport, který sdružuje autory nejméně 250 nastřílených branek v součtu domácí nejvyšší soutěže a reprezentace.

Osmatřicetiletá opora Českých Budějovic vstoupila do elitní společnosti díky dvěma gólům ve 40. extraligovém kole na ledě Sparty, za kterou odehrála osm sezon.

„Co to pro mě znamená? Jedu dál. Je to pro mě meta, zapsat se do nějakých tabulek. Je hezké dostat se mezi nejlepší střelce, ale samozřejmě jsem strašně rád, že jsme tady vyhráli. I když výkon ze začátku nebyl takový. Potom jsme odvedli dobrou práci a pak jsme si to pohlídali. Jsem rád za dva góly, že už to tam padlo a nemusel jsem delší dobu čekat,“ řekl rodák z Jihlavy, který v nejvyšší soutěži kromě Motoru a Sparty hrál i za Karlovy Vary, s nimiž v roce 2009 získal mistrovský titul.

Proti Spartě skóroval po šesti kolech a poprvé od 12. prosince. „Nijak jsem to neřešil. Věřil jsem, že se tam (do klubu) dostanu. Nechtěl jsem v každém zápase nesmyslně střílet. Ani jsem poslední zápasy nehrál dobře. Dneska mi to tam Michal Vondrka nádherně dal do prázdné branky. V přesilovce jsem potom zavřel oči, protože tam vůbec nestřílíme. Prostě jsem to vyzkoušel a Sašovi Salákovi to tam propadlo. Šťastný gól, ale platí. Máme důležité tři body,“ pousmál se.

Své góly neslavil. „Byl jsem tady osm let, něco jsem tady zažil. Byl jsem tady spokojený. Samozřejmě jsem nechtěl vyprovokovávat fanoušky. Nezaslouží si, abych dělal nějaká gesta. Chtěl jsem oslavit góly vnitřně, a to jsem udělal,“ nechal se slyšet s tím, že jej potěšilo gesto domácích příznivců, kteří vyvolávali jeho jméno: „Běhal mi mráz po zádech, měl jsem husinu. Chtěl bych jim strašně poděkovat. Byli fantastičtí po celou dobu, co jsem tady působil. Bohužel je taková doba, že fanoušci nemůžou pořádně na hokej. Bylo by lepší, kdyby tady bylo sedm, osm tisíc lidí. Bylo by to hezčí. Těm, co tady byli, děkuju za podporu. Je nádherné, že se to stalo tady v O2 areně.“

Při návratu do O2 areny na něj dolehla i nostalgie. „Když jsem sem přišel, zavzpomínal jsem na časy, kdy jsem tady působil, kam jsem se chodil rozcvičovat s kluky. To na mě dýchlo. Nebyl jsem vůbec nervózní a vyjukaný, už mi je přece jen osmatřicet. To spíš první vzájemný zápas doma v letní přípravě to bylo trochu horší, ale ne o tolik. Dneska jsem se cítil dobře, v klidu. Nějak jsem to neprožíval. Snažil jsem se soustředit na svůj výkon, protože ty poslední nebyly optimální,“ poznamenal Lukáš Pech.

Svou první extraligovou branku vstřelil v únoru 2004, kdy sice zazářil dvěma trefami v Kladně, prohře Karlových Varů 4:6 ale nezabránil. „Pamatuju si to úplně přesně. Oba dva góly byly po buly. Vyhrál jsem je a šel do brány, kde se mi to odrazilo. První byl bekhendem a druhý snad forhendem,“ zavzpomínal.

„Cílem vždycky bylo dát první gól a zapsat se do historie, že jsem tam byl, že o mě psali, že jsem dal gól. Jsem rád, že už jich je 250. Nikdy jsme se nepovažoval úplně za střelce, většinou jsem nahrával, i když mi vždycky říkali, ať střílím. Stejně jako dneska,“ pousmál se Lukáš Pech.

Před Vánoci vstoupil do Klubu hokejových střelců i jeho současný spoluhráč Milan Gulaš. „Milan jel v prosinci na repre a tam dal dvě branky a dostal se přede mě. Když jsme potom jeli ve Zlíně při power play na prázdnou branku, tak jsem na něj řval, ať mi to dá. Ale on ne, zkusil to a dal to. Pogratuloval jsem mu a vzal jsem mu puk. Dneska bych mu chtěl poděkovat, že mi sám jel pro puk. Vrátil mi to. Dělal jsem si z něj srandu, že mě pro něj ve Zlíně poslal, ale teďka jsem ho tam neposílal,“ uzavřel českobudějovický útočník.

Klub hokejových střelců deníku Sport

Zvýrazněni jsou aktivní hráči.